Vaše veřejná IP adresa

IP adresa (adresa internetového protokolu) je identifikátor zařízení v síti. Je to podobné jako adresa domu: aby se k vám data dostala, musí vědět „kam“ je poslat.

Adresy rozlišujeme na veřejné a lokální. Veřejná adresa je viditelná na internetu a typicky ji získáte od poskytovatele připojení. Lokální adresa existuje jen uvnitř vaší domácí nebo firemní sítě (např. 192.168.x.x) a z internetu není přímo dosažitelná.

V praxi se potkáte se dvěma verzemi: IPv4 (starší) a IPv6 (novější). Dnes často fungují současně; IPv6 postupně přebírá roli IPv4, protože volných IPv4 adres ubývá.

Veřejná IP adresa je adresa, pod kterou se vaše připojení „tváří“ směrem do internetu. Webové služby ji vidí při komunikaci a používají ji například pro zabezpečení účtů, detekci podezřelých přihlášení nebo pro hrubý odhad polohy (typicky stát, někdy město).

To, co vidíte na této stránce, ale nemusí být adresa vašeho routeru. Pokud poskytovatel používá NAT (sdílenou veřejnou adresu pro více zákazníků), uvidíte veřejnou adresu poskytovatele, kterou sdílí více lidí.

IPv4 je formát, který zná většina lidí: čtyři skupiny čísel oddělené tečkou, např. 93.184.216.34. Celkem existuje zhruba 4,3 miliardy IPv4 adres, což dnes už nestačí pro všechna zařízení.

IPv6 to řeší mnohem větším adresním prostorem. Adresa vypadá např. takto: 2606:2800:220:1:248:1893:25c8:1946. Možných kombinací je $2^{128}$ (cca 340 sextilionů) – prakticky nevyčerpatelná zásoba.

Moderní sítě často používají obě verze současně (tzv. dual‑stack). Pokud váš poskytovatel IPv6 podporuje, uvidíte na této stránce IPv4 i IPv6.

IPv6 neuvidíte typicky ve dvou případech: buď váš poskytovatel IPv6 nenabízí, nebo není IPv6 zapnutá na vašem routeru / síti. V obou případech internet běžně funguje i přes IPv4.

Rychlý test: otevřete ipv6.verejka.cz. Pokud se stránka nenačte, nemáte (zrovna teď) funkční IPv6 konektivitu.